Svatý růženec a papežové a světci posledních dob

O významu růžence a jeho důležitosti svědčí již to, že se mu věnuje asi 278 dokumentů od celkem 48 papežů. Vzhledem k tomu, že růženec byl fakticky potvrzen sv. Piem V. v 16. století, je to číslo mimořádné. Růženec zrovna tak doporučuje (ať už výslovně, či příkladem svého života) ohromné množství světců. Nápadná je také mimořádná mariánská úcta a láska k růženci mezi nejvýznamnějšími světci posledních staletí (např. Jan Bosko, Bernadeta, Pius X., Maxmilián Kolbe, Padre Pio ...), což jasně ukazuje, že modlitba růžence není modlitbou nijak zastaralou a pro naši dobu již nevhodnou. K tomu svědčí i doporučení prakticky všech posledních papežů, kteří k modlitbě růžence věřící vždy vybízeli.

 

3.1 Učení a příklad papežů poslední doby

Rozeberme nyní příspěvek posledních papežů (konkrétně těch, jejichž  pontifikát zasahuje do 20. a 21. století) k tématu růžence a obecně k mariologii.

 

3.1.1 Lev XIII.

První z nich - papež Lev XIII. je dokonce nazýván papežem růžence. Vydal totiž o růženci rekordních 12 encyklik a 5 apoštolských listů. Kromě toho zavedl zvyk denní modlitby růžence během měsíce října a v roce 1883 přidal invokaci královno posvátného růžence do Litanie loretánské. Důležitost růžence vysvětloval Lev XIII. na modelu působení Boží milosti. Ta vychází z Otce na Syna, od Syna k Matce a od matky pak konečně k celému lidskému rodu. Papež poté zdůrazňuje, že žádný člověk toto nemůže změnit, a tak pro věřícího neexistuje jiná možnost, než tento řád zachovávat, a tak se utíkat k Marii, jejím prostřednictvím ke Kristu a poté k Bohu Otci. Růženec je pak zásadním prostředkem k účasti na životě Mariině a nalezení cesty ke Kristu. Tato myšlenka skrze Marii ke Kristu se poté stala klíčovým směřováním katolické mariologie. Ve svých encyklikách se Lev XIII. taktéž zasloužil o učení o Mariině prostřednictví a její spoluvykupitelské činnosti. Celá jeho mariologie, podobně jako u dalších papežů, byla ovlivněna zejména učením sv. Ludvíka Marie Grignona z Montfortu, kterého sám Lev XIII. beatifikoval.

 

3.1.2 Pius X. a Benedikt XV.

Po Lvu XIII. na papežský stolec nastupuje dosud poslední svatořečený papež - sv. Pius X. (1903-1914). Ten v jedné ze svých prvních encyklik Ad Diem illum určil jako heslo svého pontifikátu obnovit vše v Kristu. Neshledává pak jistější možnost, než uskutečnit toto skrze Marii. Ačkoliv později vešel ve známost zejména jako papež Nejsvětější svátosti či bojovník proti modernismu, byl znám též jako papež mariánský. Podobně jako jeho předchůdce vycházel hojně z učení sv. Ludvíka z Montfortu, jehož analýzy ohledně Marie aplikoval na celou Církev. Věřícím, zejména rodinám, pak hojně doporučoval modlit se svatý růženec.

Po Piovi X., na záčatku I. světové války, nastupuje na papežský stolec Benedikt XV. Jeho pontifikát (1914-1922) je poznamenán zejména válečnými událostmi v Evropě. V těchto těžkých chvílích však nezapomínal na pomoc Panny Marie a ustanovil v Církvi oficiálně svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí.

 

3.1.3 Pius XI. a encyklika Ingravescentibus malis

Po smrti Benedikta XV. je zvolen Pius XI. (1922-1939) - další papež, který růženci věnuje celou encykliku, a to encykliku velmi důležitou - Ingravescentibus malis. Jedná se o jeho vůbec poslední vydanou encykliku. Společně s Mit brennender sorge a Divini redemptoris ji vydává v roce 1937 na pokraji II. světové války. V těchto těžkých okamžicích vybízí věřící k usilovné modlitbě růžence pro odvrácení přicházejícího zla a dodává příklady z minulosti, kdy na přímluvu Panny Marie bylo nebezpečí zažehnáno a bludy vymýceny. Jak stojí v encyklice: „Avšak každý, kdo se pozorně zamyslí nad letopisy Církve, snadno vycítí, že křesťanství ve všech úsecích svých dějin jest doprovázeno mocnou ochranou panenské Bohorodičky." O něco dále pak vybízí: „... obraťme se jako na svou orodovnici a přímluvkyni u Něho [Boha] na blahoslavenou Pannu, která jest Mu tolik milá; vždyť jak praví sv. Bernard, 'je to vůle Boha, který chtěl, abychom všecko měli prostřednictvím Panny Marie'." V encyklice papež pokračuje výkladem růžence a jeho užitku. Pro nás jsou důležitá například tato slova: „Modlitba sv. růžence ... je jistě snadná a hodí se pro všechny i pro lidi prosté a neučené. Ale velmi se mýlí, kdo ji zavrhují jako nudnou formuli, stále a jednotvárně opakovanou a ponechávají ji toliko pro děti a slabé ženy. Zde nutno si uvědomiti předně, že zbožnost - právě tak jako láska - i když mnohokrát po sobě opakuje stále táž slova, tož přece neopakuje totéž, nýbrž stále něco nového, co vyvěrá z nového pocitu lásky. ... Avšak dělá-li si zpyšnělá doba posměch z mariánského růžence a opovrhuje jím, tož nespočítatelná řada velikých světců každého věku, a každého stavu a povolání nejenom považovali růženec za předrahý poklad a velmi zbožně se jej modlili, nýbrž také ho používali jako přemocné zbraně k tomu, aby zapuzovali ďábly, aby si zachovali bezúhonnost života, aby rychleji si osvojili ctnost, aby zjednali pokoj lidem." Modlitbu růžence pak chválí a doporučuje mnoha dalšími slovy: „Svatý růženec není jenom velmi účinnou pomocí k tomu, aby nepřátelé Boha a náboženství byli překonáni, nýbrž probouzí v našich duších i evangelické ctnosti a pomáhá jim k rozvoji. A to především živí víru, která nových sil a zmlazení nabývá vhodným rozjímáním svatých tajemství při růženci a povznáší mysl k pravdám od Boha nám zjeveným." Napomíná i pastýře a duchovní vůdce ostatních: „Dejte si tedy, ctihodní bratři, na tom záležeti, aby se tato užitečná modlitba den ode dne více šířila, aby ve všech lidech zvyšovala zbožnost a aby ji všichni měli v největší vážnosti. Velmi důkladně a přesvědčivě vysvětlujte věřícím všech stavů krásy a užitečnost této modlitby i vy sami i ti, kdo jsou vašimi pomocníky v péči o svěřené stádce." Zvláštní důraz pak klade na modlitbu růžence v katolických rodinách: „Proto když se nám velmi často stává, že přijímáme novomanžely v audienci a že je otcovsky oslovujeme, rozdáváme jim svatý růženec a co nejvřeleji jim tuto modlitbu doporučujeme; a znova a znova je napomínáme - dovolávajíce se i svého vlastního příkladu - aby ani v jediný den, i když by byli tísněni velmi četnými a velmi těžkými pracemi, neopomenuli se pomodlit sv. růženec."

 

3.1.4 Pius XII. a encyklika Ingruentium malorum

Papež Pius XII. (1939-1958) vešel, co se mariánské úcty týče, ve známost zejména deklarací dogmatu o nanebevzetí Panny Marie. Osobní úctu k Panně Marii choval velikou, a zrovna tak měl velmi rád modlitbu růžence. O tom svědčí již to, že zemřel s touto modlitbou na rtech.

V roce 1951 vydává encykliku Ingruentium malorum (česky „narůstající zlo") týkající se právě recitace růžence. Pobízí věřící, zejména v rodinách, aby se k Panně Marii utíkali modlitbou svatého růžence pro vyprošení světového míru. V encyklice také prozrazuje, že od počátku svého pontifikátu vložil do rukou Matky Boží osud celé lidské rodiny. Růženec dle něj taktéž skýtá nejjistější a nejplodnější způsob poučení o víře.

Papež v encyklice podobně jako Pius XI. znova obhajuje formu růžence, tedy opakování několika modliteb. „Častá recitace stejných slov spíše než aby činila modlitbu bezobsažnou a nudnou, naopak má obdivuhodnou schopnost naplňovat člověka důvěrou v mateřské Srdce Panny Marie." Důrazně pak doporučuje společnou modlitbu růžence v rodinách, neboť rodina, která se spolu modlí spolu také zůstává. Rodinná modlitba růžence se stane místem posvěcování, kde růženec nebude jen nějakou modlitbou mezi ostatními, ale stane se školou křesťanské disciplíny a křesťanských ctností. V růženec pak Pius XII. vkládal velkou důvěru, co se týče odvrácení zel moderní doby. „Nikoliv silou, nikoliv zbraněmi, nikoliv silami člověka, nýbrž s Božskou pomocí získanou prostřednictvím této modlitby."

 

3.1.5 Jan XXIII. a Pavel VI.

Oba papežové, do jejichž pontifikátů spadá období II. vatikánského koncilu, jak Jan XXIII., tak Pavel VI. chovali k Panně Marii zvláštní úctu, což se projevilo i během období, v kterém vedli Církev.

Bl. Jan XXIII. (1958-1963)  během svého krátkého pontifikátu stihl o růženci vydat jednu encykliku a sám se modlil důsledně každý den všech 15 desátků. Pavel VI. (1963-1978)  pak poté, co pod vlivem liberálních koncilních otců bylo upuštěno od výslovného koncilního prohlášení Panny Marie jako Matky Církve, učinil tak sám mocí své papežské autority. O mariánské úctě pak vydal apoštolský list Marialis Cultus.

 

3.1.6 Jan Pavel II. a Benedikt XVI.

Po zhruba měsíčním pontifikátu Jana Pavla I. byl zvolen Jan Pavel II. Papež, jehož hlubokou úctu k Panně Marii většina z nás ještě pamatuje. Často jej též bylo vidět s růžencem v ruce. Růženec taktéž označil za svou oblíbenou modlitbu a povzbuzování věřících k jeho modlitbě během svého pontifikátu také nezanedbával.

V roce 2002 vydal apoštolský list Rosarium Virginis Mariae, v němž přidal k růženci pět nových tajemství - tajemství světla. V tomto listě zdůrazňuje potřebu modlitby růžence i pro naši dobu. Pět nových tajemství, stejně jako růžencový rok, který vyhlásil na říjen 2002 až říjen 2003,  pak mělo posloužit jako její nové oživení.

Současný papež Benedikt XVI. navazuje na Jana Pavla II. a úctu k Panně Marii mnohokrát vyjádřil během svých středečních katechezí. V češtině vyšla též sbírka jeho kázání a úvah o Panně Marii. Při kázání o svátku Panny Marie Růžencové řekl: „Růženec je prostředkem, který darovala Nejsvětější Panna, ke kontemplaci Ježíše, aby byl jeho život meditován a On, aby byl milován a stále věrněji následován. Tento dar nám Maria zanechala také v různých svých zjeveních. Mám na mysli zvláště to ve Fatimě, ke kterému došlo před 90 lety. Třem pasáčkům Lucii, Hyacintě a Františkovi se představila jako „Růžencová Madona" a naléhavě doporučovala každodenní recitaci Růžence za ukončení války. Také my chceme přijmout tuto mateřskou prosbu Nejsvětější Panny a zavázat se k tomu, že budeme s vírou recitovat Růženec za pokoj v rodinách, v národech a na celém světě."

 

3.2 Světci doporučující růženec a mariánská zjevení

Zástupy světců, kteří horlivě doporučovali růženec jsou téměř nesčetné, a tak musíme zůstat jen u stručného výběru.

Jedna z nejvlivnějších osob na tomto poli je jistě sv. Ludvík Maria Grignon de Montfort (zemřel v roce 1716). Ten svými úvahami a texty ovlivnil mnohé generace věřících, stejně jako papežů. Z jeho myšlenek hojně čerpali např. Lev XIII., Pius X., Pius XII. (který jej svatořečil) či Jan Pavel II. Svými spisy O pravé mariánské úctě, Tajemství růžence či Pouze Bůh, sv. Ludvík ohromným způsobem rozvinul katolickou mariologii, takže na něj poté mohli papežové navázat. Ludvík je také kandidátem na získání titulu Učitel Církve.

Modlitba růžence tvoří také důležitý aspekt posledních mariánských zjeveních ve Fatimě a Lurdech. Sv. Bernadetu růženec naučila modlit se dokonce sama Panna Maria a fatimské děti od ní byly povzbuzovány, aby se jej modlily na obrácení hříšníků a mír ve světě.

Růženec je též neodmyslitelně spjat s osobou sv. Padre Pia, který u svých duchovních dětí považoval denní modlitbu růžence za naprostou samozřejmost. Sám se prý růženec modlil někdy i více než 10krát za den.

Z těchto a mnoha dalších případů jasně vyplývá, že modlitba růžence je jedna z nejznamenitějších modliteb lidem svěřených a kdo modlitbu růžence zanedbává, přichází tak o mnoho milostí, které by mohl získat pro sebe i pro druhé. Jako katolíci bychom měli děkovat, že se můžeme k Panně Marii, a jejím prostřednictvím k Bohu, utíkat touto generacemi prověřenou modlitbu.

Na závěr několik citátů:

  • „Někteří hloupí lidé si myslí, že mohou projít životem bez pomoci blahoslavené Matky. Milujte Pannu Marii a modlete se růženec, neboť růženec je zbraní proti zlu dnešního světa." (Sv. Padre Pio)
  • „Kdyby se našlo milion rodin modlících se denně růženec, celý svět by byl zachráněn." (Sv. papež Pius X.)
  • „Není jistějšího prostředku, jak svolat Boží požehnání na rodinu, než denní modlitba růžence." (Pius XII.)
  • „Růženec je nejznamenitějším způsobem modlitby a nejúčinnějším prostředkem k dosažení věčného života. Je lékem na všechny naše hříchy, zdrojem veškerého našeho požehnání." (Lev XIII.)
  • „Nikdo nemůže žít neustále v hříchu, a zároveň se modlit růženec: buďto se vzdá hříchu, nebo růžence." (Mons. Hugh Boyle, americký biskup, zemřel 1950)

 


 

Zobrazeno 4039×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio